Když se vzteká

Když máme doma malého vzteklouna, není to vůbec jednoduché. Jeho výstupy nám připravují opravdu hodně stresujících momentů. Naše zlatíčko je samozřejmě nejraději předvádí na místech veřejných, aby mělo co nejvíce diváků a my, nešťastní rodiče, co nejvíce ostudy. Pokusy o mírné řešení situace selhávají, křik se stupňuje a obtěžuje celé široké okolí. Někteří lidé nás mají za rodiče rozmazlence, co si dělá všude a vše co chce. Když už to nevydržíme a vztáhneme na něj ruku, může být ještě hůř, když nás někdo označí za rodiče tyrany. Možná zavolá i policii. Budeme pak složitě vysvětlovat, že naše dítě vlastně bohužel někdy týrá nás a už nám prostě „ruply nervy“. Co vlastně můžeme v takové zapeklité situace dělat?

 
Jak na první pomoc
V první řadě si musíme uvědomit, že pokud to „představení“ náš vzteklounek už „rozjel“ je nějaké logické přesvědčování a vysvětlování marné. Podle odborníků s ním v době takového hysterického záchvatu cloumá nejen hněv se vztekem, ale také se cítí strašně smutný a zklamaný. Nejlepší věc, kterou můžeme udělat je dítko obejmout, politovat. A hlavně co nejrychleji s ním opustit místo, kde ho to „popadlo“. Tento prostor je nebezpečný, většinou se tam nachází důvod potomkova rozčílení. V obchodech je to zpravidla věc, kterou chce koupit. Rozhodně mu ji na usmířenou nekupujeme! Ujistili bychom ho o správnosti jeho strategie a určitě by ji brzy zopakoval!
 
Jak na prevenci
Pak se musíme postarat o to, aby dítě scény a hysterii neopakovalo. Zprvu pomůže jen to, když se budeme rizikovým místům s rizikovými podněty v obchodech vyhýbat. Když to nejde zařídit jinak a dítě na nákup zkrátka brát musíme, vyhýbáme se striktně oddělením, kde je „půda pod nohama žhavá“. Obchodníci nám to samozřejmě hodně ztěžují. Zboží, které bývá nejčastěji „jablkem sváru“ umisťují do prostorů, kudy projít prostě musíme. Třeba u pokladen je spousta sladkostí, malých hraček a reklam na rozličná lákadla.
 
Často si za to můžeme sami
Hystericky se někdy může projevit i dítě, které k tomu jinak sklony nemá. Může to být způsobeno tím, že je unaveno, je mu horko, má žízeň, nudí se, je to pro něj v obchodech dlouhé. Pak je samozřejmě podrážděné a vystresované. Je jen na nás rodičích, abychom své děti takovým situacím zbytečně nevystavovali!